Strava a zdravé stárnutí: studie odhalila nejvhodnější jídelníček

Stáří čeká každého, na někoho však jeho dopady dolehnou výrazněji a také dříve než na ostatní.

Průběh stárnutí částečně určují okolnosti, které nemůžeme ovlivnit, například geny nebo vystavení znečišťujícím látkám. Výzkumy ale naznačují, že výsledek mohou změnit i zásadní návyky, především spánek, pohyb a stravování.

Strava a zdravé stárnutí v třicetileté studii

Nová studie sledovala po dobu 30 let podrobně vztah mezi stravovacími návyky a zdravým stárnutím. To vědci definovali jako dosažení 70 let bez závažných chronických onemocnění a bez zhoršení kognitivního, fyzického či duševního zdraví.

Podle spoluautora studie Franka Hu, epidemiologa z Harvardovy univerzity, jde o jednu z prvních prací, které zkoumají různé způsoby stravování ve středním věku ve vztahu k celkovému zdravému stárnutí.

„Předchozí studie zkoumaly stravovací vzorce v souvislosti s konkrétními nemocemi nebo délkou života,“ říká Hu. „My se na věc díváme z více stran a ptáme se: ‚Jak strava ovlivňuje schopnost lidí žít samostatně a užívat si s přibývajícím věkem kvalitní život?‘“

Hu se svými kolegy využil dlouhodobě shromažďované údaje o 105 000 dospělých ve věku 39 až 69 let, jejichž průměrný věk činil 53 let. Data vznikala v letech 1986 až 2016 v rámci Studie zdraví zdravotních sester a Následné studie zdravotnických pracovníků.

Účastníci během třicetiletého období pravidelně vyplňovali dotazníky o stravování. Autoři nové práce jejich jídelní návyky obodovali podle toho, nakolik odpovídaly osmi stravovacím vzorcům, a zjišťovali, který z nich má největší předpoklady podpořit zdravé stárnutí.

Sledovanými vzorci byly alternativní index zdravého stravování (AHEI), alternativní středomořský index (aMED), dietní přístupy k zastavení hypertenze (DASH), středomořsko-DASH intervence pro oddálení neurodegenerace (MIND), zdravá rostlinná strava (hPDI), index stravy pro zdraví planety (PHDI), empiricky stanovený zánětlivý stravovací vzorec (EDIP) a empirický stravovací index pro hyperinzulinémii (EDIH).

Jak vědci upozorňují, všech osm vzorců má některé společné základní rysy, například důraz na plnohodnotné rostlinné potraviny a zdravé tuky.

Vedle těchto osmi způsobů stravování zkoumala studie také spotřebu vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Tyto průmyslové výrobky často obsahují mnoho přísad a nadměrné množství cukru, soli a nezdravých tuků.

Který jídelníček nejvíce podporoval zdravé stárnutí

Definici zdravého stárnutí splnilo 9 771 účastníků, tedy 9,3 procenta sledovaného souboru.

Studie zjistila souvislost se zdravým stárnutím u všech osmi stravovacích vzorců. Dodržování kteréhokoli z nich tak zvyšovalo pravděpodobnost, že člověk zůstane v 70 letech čilý.

Podle výzkumníků to naznačuje, že řešení není jednoduché a žádná jediná dieta nevyhovuje všem. Jeden ze sledovaných způsobů stravování přesto vynikl.

Celkově nejlepších výsledků ve vztahu ke zdravému stárnutí dosáhl AHEI. Podle vědců se podobá staršímu indexu zdravého stravování, více se však zaměřuje na prevenci chronických onemocnění.

Lidé v nejvyšší pětině podle skóre AHEI měli o 86 procent vyšší pravděpodobnost, že se v 70 letech dožijí zdravého stáří, než účastníci v nejnižší pětině. Při věkové hranici 75 let byla u nejvyšší pětiny pravděpodobnost zdravého stárnutí 2,24krát vyšší.

AHEI klade důraz na rostlinné potraviny, například ovoce, zeleninu, celozrnné obiloviny, ořechy a luštěniny. Naopak omezuje červené a zpracované maso, nápoje slazené cukrem, sodík a výrobky z rafinovaných obilovin.

„Zůstat aktivní a soběstačný je důležité jak pro jednotlivce, tak pro veřejné zdraví, a proto je výzkum zdravého stárnutí zásadní,“ říká spoluautorka studie Marta Guasch-Ferré, odbornice na výživu z Harvardovy univerzity.

„Naše výsledky naznačují, že stravovací vzorce bohaté na rostlinné potraviny, které v přiměřeném množství zahrnují také zdravé potraviny živočišného původu, mohou podporovat celkové zdravé stárnutí a pomoci při tvorbě budoucích výživových doporučení,“ dodává.

Souvislosti s duševním, fyzickým a kognitivním zdravím

Přestože AHEI vykázal nejlepší výsledky, několik dalších vzorců za ním podle vědců následovalo s malým odstupem. Patřily mezi ně aMED, DASH, PHDI a MIND.

AHEI měl kromě nejsilnější souvislosti s celkovým zdravým stárnutím také nejsilnější vztah k zachování fyzických funkcí a duševního zdraví. PHDI vykázal nejsilnější souvislost se zachováním kognitivního zdraví a dožitím 70 let.

Vyšší spotřeba vysoce průmyslově zpracovaných potravin naopak souvisela s nižší pravděpodobností zdravého stárnutí.

„Naše zjištění rovněž ukazují, že neexistuje jedna dieta vhodná pro všechny. Zdravý jídelníček lze přizpůsobit individuálním potřebám a preferencím,“ uvádí hlavní autorka Anne-Julie Tessier, odbornice na výživu z Montrealské univerzity.

Studie vyšla v časopise Nature Medicine.