Rýže živí více než polovinu lidstva. V celé Asii ovlivňuje kulturu, hospodářství i každodenní život. Tato prastará plodina však nyní stojí před budoucností, jakou dosud nezažila.
Nová studie Floridské univerzity propojuje archeologii, klimatologii a současné údaje o plodinách, aby odpověděla na jednoduchou otázku: kolik tepla rýže skutečně snese? Odpověď má zásadní význam pro globální potravinovou bezpečnost.
Rýže nezvládá extrémní teplo
Historie rýže je dlouhá. Zemědělci ji pěstují nejméně 7 000 let a rozšířili ji do oblastí s různým podnebím. Navzdory tomu se její odolnost vůči vysokým teplotám změnila překvapivě málo.
Podle studie se rýži jen zřídka daří tam, kde průměrná roční teplota přesahuje přibližně 28 °C. V průběhu vegetačního období nastávají potíže při teplotách nad 33 °C.
Nad touto hranicí klesají výnosy, protože pyl ztrácí životaschopnost. Při extrémních teplotách kolem 40 °C má rostlina problém vůbec přežít.
Příliš vysoké teploty rýži zabíjejí
Tyto hranice nevycházejí pouze z krátkodobých pokusů. Opakovaně se objevují v současných zemědělských údajích, satelitních pozorováních i ve studiích fyziologie rostlin.
„Na horní hranici teplot takovou přizpůsobivost nevidíte, protože v určitém okamžiku rostlina fyzicky přestane fungovat,“ uvedl hlavní autor studie Nicolas Gauthier.
Rýže se vyšším teplotám nikdy nepřizpůsobila
Vědci se obrátili k archeologii, aby zjistili, zda se rýže v minulosti dokázala vyšším teplotám přizpůsobit. Prozkoumali více než 800 starověkých nalezišť po celé Asii, která pokrývají téměř 9 000 let pěstování rýže.
Výsledek je pozoruhodný. Ani v teplejších obdobích zemské minulosti se rýže nerozšířila do podnebí, jehož teploty překračovaly její známé hranice.
Když se podmínky změnily, pěstování rýže se místo toho přesunulo jinam. Rozšířilo se do chladnějších oblastí nebo vznikly odrůdy vhodné pro nižší teploty.
Například s nástupem odrůd přizpůsobených chladu se rýže šířila na sever do Číny, Koreje a Japonska. Přesun do teplejších oblastí však nové přizpůsobení neprovázel.
Zemědělci tam pouze využívali již existující odrůdy odolné vůči teplu. Ani ty však nepřekročily stejnou horní teplotní hranici.
Budoucí teploty překročí hranice rýže
Tato dlouhodobě stabilní hranice nyní čelí vážné zkoušce. Klimatické projekce ukazují, že velké části Asie uvedené limity brzy překročí.
Do konce tohoto století by se ve významných zemích pěstujících rýži mohla rozloha území s teplotami nad hranicí 28 °C zvětšit deseti- až třicetinásobně.
Oteplování zasahuje celou Asii
Mapy ve studii zachycují rozsáhlé oteplování jižní a jihovýchodní Asie. Oblasti, v nichž se dnes vypěstuje většina světové produkce rýže, podle očekávání čekají podmínky bez obdoby v historii.
Nepůjde o pozvolný posun v mezích, které jsou již známé. Teploty se dostanou do zcela nového pásma.
„Tyto změny budou mít závažné dopady a přizpůsobení nebude zadarmo. Musí být záměrné a nemusí být příjemné,“ řekl Gauthier.
Rýže se může přizpůsobovat jen obtížně
Studie naznačuje, že přizpůsobení bude náročné. Genetická analýza ukazuje, že mnohé současné odrůdy rýže nemusí být pro budoucí podnebí vhodné.
Podle očekávání se bude nesoulad mezi jejich dnešními vlastnostmi a budoucími podmínkami při scénářích s vyššími emisemi prohlubovat.
Určité možnosti přizpůsobení existují. Zemědělci mohou změnit termíny výsadby nebo vyvinout odrůdy odolné vůči teplu. Vědci mohou k vyšlechtění odolnějších plodin využít rozmanité tradiční odrůdy.
I tato řešení však mají své meze. Rýže je citlivá nejen na denní vedro, ale také na teplé noci. Závisí rovněž na konkrétních půdách, vodních systémech a zemědělských postupech, které se vytvářely po staletí.
Zemědělci v horkých oblastech jsou ohroženi
„Nejvíce zasažené budou jižní oblasti, například Indonésie a Malajsie, a při přizpůsobování zůstane mnoho lidí stranou,“ dodal Gauthier.
„Ti, kdo jsou dnes závislí na rýži jako na zdroji obživy, nemusí být nutně těmi, kdo získají přístup k nově vyvinutým genetickým odrůdám.“
Přesun pěstování rýže do chladnějších oblastí může někde pomoci. Nedokáže však nahradit výpadek produkce v hustě osídlených tropech, kde jsou na rýži jako zdroji potravy a příjmů závislé miliardy lidí.
Zásobování potravinami čelí vážné hrozbě
Důsledky sahají mnohem dál než jen do zemědělství. V oblastech, které mohou brzy překročit teplotní hranice rýže, dnes žijí miliardy lidí.
Pokles výnosů by se promítl do potravinových systémů, ekonomik i kultur. Rýže není jen zemědělskou plodinou. V celé Asii má ústřední místo ve stravě, tradicích i obživě obyvatel.
Celosvětová opatření jsou naléhavě potřebná
Studie předkládá jasný obraz. Rýže po tisíce let zůstávala v úzkém teplotním rozmezí. Klimatická změna ji nyní vytlačuje za tuto hranici mnohem rychleji, než se dokáže přirozeně přizpůsobit.
„V celkovém měřítku by se možná všechna rýže, kterou už nebude možné vypěstovat v jihovýchodní Asii, dala ve stejném množství vypěstovat v Číně,“ uvedl Gauthier.
„To ale nijak nemění dopad na obyvatele jihovýchodní Asie, kteří nemohou jednoduše začít od nuly pěstovat jinou plodinu.“
Další vývoj bude záviset na tom, jak rychle zareagují věda, veřejná politika a zemědělská praxe. Výzvou není pouze pěstovat rýži v teplejším světě, ale také udržet společnosti, které jsou na ní závislé.
Komentáře
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Napište komentář