Beta-glukan a vláknina: studie ukázala hubnutí u myší

Výzkum mikrobů obývajících lidský trávicí trakt vyvolal ve vědě o výživě „revoluci“.

V posledních několika letech se vláknina označuje za „novou bílkovinu“. Ve velkém se přidává do potravin, aby vyživovala střevní mikrobiom a podporovala zdraví.

Studie na myších zveřejněná v roce 2024 však naznačuje, že ne všechny doplňky vlákniny přinášejí stejný užitek.

Beta-glukan, hubnutí a výsledky pokusu na myších

Beta-glukan, druh vlákniny běžně obsažený v ovsu a ječmeni, dokáže u myší krmených stravou s vysokým obsahem tuku regulovat hladinu cukru v krvi a pomáhat s hubnutím.

Vědci z Arizonské univerzity a Vídeňské univerzity zjistili, že během 18 týdnů snížil množství tělesného tuku i hmotnost myší.

Ostatní zkoumané druhy vlákniny, mezi nimi pšeničný dextrin, pektin, rezistentní škrob a celulóza, takový účinek neměly. Přitom ve srovnání s myšmi, které žádné doplňky vlákniny nedostávaly, výrazně změnily složení jejich mikrobiomu.

„Víme, že vláknina je důležitá a prospěšná. Potíž spočívá v tom, že existuje tolik různých druhů,“ vysvětlil v červenci loňského roku biomedicínský vědec Frank Duca z Arizonské univerzity.

„Chtěli jsme zjistit, který druh vlákniny by byl nejprospěšnější pro hubnutí a zlepšení glukózové homeostázy, abychom mohli informovat veřejnost, spotřebitele i zemědělský průmysl.“

Druhy vlákniny a střevní mikrobiom

Vláknina v potravě představuje hlavní zdroj energie pro bakterie žijící v našich střevech. Přesto méně než 5 procent lidí v USA sní doporučených 25–30 gramů vlákniny denně.

Tento nedostatek pomáhají vyrovnávat stále oblíbenější doplňky vlákniny a potraviny obohacené o „neviditelnou vlákninu“. Jednotlivé druhy jsou však velmi rozmanité, takže který z nich zvolit?

Některé druhy, například ovesné beta-glukany a pšeničný dextrin, jsou rozpustné ve vodě. Střevní bakterie je proto snadno fermentují.

Jiné, například celulóza a rezistentní škrob, jsou méně rozpustné nebo nerozpustné. Váží se tak na další látky a podílejí se na tvorbě stolice.

Biomedicínská vědkyně Elizabeth Howardová z Arizonské univerzity a její kolegové píší, že dosud „neexistuje studie, která by zkoumala úlohu různých druhů vlákniny v jedné kohortě“.

Současný výzkum proto otestoval několik forem vlákniny v jedné skupině myší. Pouze beta-glukan zvýšil počet bakterií rodu Ileibacterium v jejich střevech. Jiné studie na myších spojily tuto bakterii s úbytkem hmotnosti.

Myši dostávající beta-glukan skutečně vykazovaly nižší tělesnou hmotnost a méně tělesného tuku než myši krmené jinými druhy vlákniny, a to již dávno před uplynutím 10 týdnů.

Jak může beta-glukan působit

Výsledky odpovídají další nedávné Ducově studii, v níž hlodavci dostávali ječnou mouku bohatou na beta-glukan. Potkani nadále jedli stejně velké množství stravy s vysokým obsahem tuku jako dříve, přesto se jejich energetický výdej zvýšil a zhubli.

Podobný výsledek zaznamenali vědci také u myší, kterým v nové studii podávali beta-glukan. Ve střevech těchto zvířat navíc zjistili vyšší koncentrace butyrátu, metabolitu vznikajícího při rozkladu vlákniny mikroby.

Butyrát vyvolává uvolňování glukagonu podobného peptidu-1 (GLP-1). Tuto přirozenou bílkovinu napodobují syntetické léky, například Ozempic, aby stimulovaly uvolňování inzulinu.

„Část přínosů konzumace vlákniny souvisí s uvolňováním GLP-1 a dalších střevních peptidů, které regulují chuť k jídlu a tělesnou hmotnost,“ uvedl Duca.

„Nemyslíme si však, že tím lze vysvětlit celý účinek. Domníváme se, že butyrát může mít i další příznivé účinky nesouvisející se střevními peptidy, například může zlepšovat zdraví střevní bariéry a působit na periferní orgány, jako jsou játra.“

Než bude možné tyto výsledky vztáhnout na člověka, je zapotřebí mnohem více výzkumu. Zjištění přesto naznačují, že některé druhy vlákniny mohou být pro hubnutí a kontrolu inzulinu vhodnější než jiné.

Studie vyšla v Časopise pro výživu.

Starší verze tohoto článku byla zveřejněna v červenci 2024.