Rybáři mají vše připravené na pondělní zahájení sezóny sardinek. Podle svých výpočtů však za palivo každý týden zaplatí o 2000 eur více.
Sezóna sardinek začíná po pěti měsících v přístavu
„Jestli budou sardinky pěkně tučné, svátky svatého Jana a svatého Petra budou nádherné,“ říká s úsměvem Carlos Cruz, předseda Apropesca, organizace producentů v oblasti drobného rybolovu. Přitom se dívá na přístav v Póvoa de Varzim, kde lodě stále čekají na „velký den“. Flotila lovící košelkovými sítěmi strávila u mola pět měsíců. Pro většinu rybářů představují sardinky 70 až 80 % ročního obratu.
„Nikdo nevydrží být každý rok pět měsíců doma. Je to velmi složité. Vyděláváme jen sedm měsíců, ale účty platíme celý rok,“ upozorňuje César Cunha, kapitán lodi „Pai Eterno“. Jen na jeho plavidle pracuje 23 členů posádky, za nimiž stojí 23 rodin.
V rybářském přístavu Póvoa de Varzim byl poslední týden rušný. Připravovaly se lodě, opravovaly poslední sítě, nakládalo vybavení a všechno se kontrolovalo. Rybáři jsou v napětí. „Minulý rok patřil v lovu sardinek k nejlepším a měli jsme štěstí, že se objevily i nějaké sardele. Letos jsme kvůli bouřím přišli o nejlepší měsíce pro jejich lov, leden a únor, a zůstali jsme pět měsíců doma,“ vysvětluje Pedro Santos, kapitán lodi „S. Pedro Pescador“.
Sardel je malá namodralá ryba výrazné chuti, která slouží jako surovina pro výrobu ančovičkových konzerv. Ve Španělsku je oblíbená jako tapas, a to smažená nebo marinovaná v octě. V rybí aukci se její cena pohybuje kolem tří eur, sardel se však „neobjevuje vždy“ a sardinka zůstává „hlavním zdrojem příjmů“.
Účty se nezastaví ani v době hájení
„Měli by nám přidat trochu kvóty a nechat nás pracovat v lednu a únoru. Pak bychom měli tříměsíční dobu hájení [přestávku na ochranu rybí populace v období rozmnožování],“ navrhuje César. Členové posádek byli po pět měsíců „na podpoře v nezaměstnanosti“, ta je však nízká a na zaplacení účtů ne vždy stačí. Mnozí proto odcházejí na jiné lodě a „udržet posádku je těžké“. Majitelé lodí navíc musí platit pojištění, údržbu, sítě a účetnictví: „účty dobu hájení nemají“.
Pro lidi, kteří žijí z práce na moři, je pět měsíců na souši „velmi těžkých“, přesto si musí „zachovat naději“. Certifikace a vyšší ceny od konzerváren letos dávají sezóně dobré vyhlídky.
„Pro nás jsou smlouvy [s konzervárnami] zárukou odbytu, a když máme kupce zajištěného předem, ceny v aukci trochu stoupnou,“ říká Pedro Santos. Loď má připravenou a posádku na místě, starosti mu však dělá rostoucí cena nafty: „Opravdu musíme vydělat, jinak nám nezbude ani na výdaje.“
Dražší palivo zatěžuje rybáře
„Od chvíle, kdy jsme v prosinci přestali lovit, zdražila [zelená] nafta o 50 centů za litr. Je to hodně peněz,“ vysvětluje Carlos Cruz. César Cunha počítá z hlavy: „Za týden spotřebuji 5000 litrů. To jsou za palivo další dva tisíce eur týdně!“
Vláda slíbila pomoc, Carlos Cruz však lituje, že „nakonec to bude jen 10 centů na litr a ještě se o ně musí žádat“. „Je to zastírání problému. Kdy při té vší byrokracii peníze dorazí? Měla by to být přímá sleva,“ zdůrazňuje předseda Apropesca.






Komentáře
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Napište komentář